Rodinná kronika

Ukážte svoj talent v písaní alebo natáčaní príbehov v 3. generácii Simov!

Moderátor: Totodile7625

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Nemesix » Pia 10 Feb 2012, 18:14

super..už sa teším na ďalšiu časť..:)
Obrázok užívateľa
Nemesix
Starec
Starec
 
Príspevky: 1211
Registrovaný: Pia 24 Jún 2011, 21:02
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Alisiq » Pia 10 Feb 2012, 20:27

Aj ja :)
Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. BAZINGA!
Obrázok užívateľa
Alisiq
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 751
Registrovaný: Str 08 Dec 2010, 20:57
Bydlisko: simsland
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Pia 10 Feb 2012, 22:14

Vidím, že je nejlepší se do toho pustit. Tak tady je pokračování:

Den D (a E)

Tři Loncrainovi strávili v nemocnici něco málo přes týden. Porod byl celkem obtížný a lékaři si chtěli obě dvě děvčata nechat ještě nějaký čas pod dohledem. Zejména starší, protože byla po porodu velice slabá. Ztratila hodně krve a dokonce neměla ani sílu si malou pochovat. Tuto povinnost vzal s největší radostí tatínek. Ve chvíli, kdy vzal svou malou princeznu do náručí, se rozplakal. Ano, byla to holčička. Malá Audrey Loncrainová.
John za svými dívkami cestoval každý den. Zastavoval se brzo ráno, kdy nechával Priscille na vrátnici kytici a něco dobrého a potom jezdil na návštěvu večer přímo z práce.
Zhruba po týdnu byly obě dívky propuštěny domů. Priscille už vypadala lépe, ale stále musela být opatrná. V dětském pokoji už bylo vše připraveno pro přijetí druhého dítěte, takže šli rodiče Audrey uložit hned po příjezdu domů. John se o Audrey postaral jako první, kdy si šla jeho manželka mezitím vybalit věci z nemocnice. Když ona zavítala do dětského pokoje, Audrey už se rozhlížela po svém novém království ze své postýlky v rožku.
"Tak co, drahoušku? Jak pak se ti tu líbí?" sklonila se nad ní s úsměvem maminka.

Obrázok

Venku se stmívalo a děti se cítily na spánek. Priscille se posadila a obou svým drahým dětem četla pokojným hlasem pohádku dokud oba pevně nezavřely očička a tiše neoddechovaly. Pak zaklapla knížku a ještě se chvíli kochala pohledem na ně. Mezitím se vrátil John. Přistoupil k ní a pohladil ji po rameni. Mile, ale znaveně se na něj usmála a stiskla mu ruku. Odložila knížku vedle sebe a John ji pomohl opatrně vstát.
"Jsou oba krásní," zašeptal. Potom nečekaně, jako bláznivý zamilovaný mládenec vlípnul ženě něžný ale skoro nesmělý polibek. Bylo to jedno velké němé děkuji.

Obrázok

Od toho večera uběhlo spoustu dní až týdnů.
Audrey byla princeznou celého domu. James sice nezůstal pozadu a svým křikem si vždy vyžádal plno pozornosti, ale již nebyl jediným klenotem v domě a pozornost byla přirozeně rozdělena. Annabell si zvlášť u Audrey trávila spoustu času. Vždy chtěla, aby toto jméno nosila její dcerka. Ale nikdy se jí nedočkala. Vynahrazovala si to tedy na vnučce a věnoval ji tolik něhy, kolik je babička schopná dát.

Obrázok

Čas ubíhal a James nezadržitelně rostl. Měl slavit již své 5 narozeniny. Byla to velká událost. James už se pomalu batolil z dětských plínek. Den oslavy se plánoval již dlouho před. Pozvalo se spoustu přátel a známých. Co nejvíce očí mělo být svědky těchto významných kulatin jejich prvorozeného syna. Zejména hrdý otec si vzal na paškál organizovaný systém příprav - pozvánky, balonky, zásoby jídla a pití, kávy a dortu. Ještě ten den, kdy byla oslava plánovaná, obvolával pozvané a zjišťoval jejich účast. Byl přímo posedlý, aby vše proběhlo v pořádku.

Obrázok

Obrázok

Priscille měla klid. Manžel si ji nevšímal a ani ji v ty chvíle nepotřeboval. Ona nemusela na nic myslet a bez zbytečných otázek, jimž by musela jindy čelit, se zamčela do ložnice. I ona plánovala překvapení. Ale ne pro chlapce, ale pro manžela. Už moc dlouho ji potkával v domácích šatech, pracovních kalhotách, pocuchaných účesech a nenalíčeném obličeji. Bála se (zcela zbytečně) aby ji už zaznamenával pouze jako tu doma, co na něj poslušně čeká, sešlá, s nastavenou tváří a spokojenou s údělem, který má a s povinnou pozorností, kterou ji dopřává. Ona to doma milovala. Měla zde své děti, své teplo, pohodlí a i svou práci a knihovnu. Ale nechtěla, aby to tak vnímal automaticky i John. Aby se pro něj stala jen něčím denním, součástí bledého a neměnného kruhu stereotypu.
Vytáhla tedy nové oblečení, které si koupila. Chtěla, aby bylo rajcovnější v porovnání s jinými robami, ve kterých ji John obyčejně potkával (i přes to, že to byly krásné kousky). Aby bylo jednoduše nové, neokoukané. Jednoduše si přála, aby na ni John pohlédl stejně dlouhým a zkoumavým pohledem, jako před svatbou. Aby tu chvíli chtěl věnovat jenom jí. K plánu k získání této mety patřilo i pečlivé využítí šminek, jenž se prášily v poličkách.
Po značně pokročilém čase byl výsledek hotov. Včetně účesu, který se snažila napodobit podle fotografie ze svatby. Prohlédla se kriticky v zrcadle a nervozně vzdychla. Cítila se jako před prvním rande. Bála se, že si této změny John ani nevšimne a zároveň by mu to potom nemohla ani vyčíst. Vyhlédla z okna. A jak se tak nervozně kolébala, zrak ji sklouzl na fotografii na Johnově stolku. Byla tam její fotka z líbánek. Usmála se a myšlenky se jí zatoulaly k těm velkým změnám, které se od té doby odehrály.

Obrázok

Pokárala se za svůj hloupý a sobecký strach. Odemčela, vyšla ven a potichu za sebou zavřela. Ze spodního patra už znělo rádio a plno hlasů. Hosté se hojně scházeli. Najednou se jí dolů nechtělo. Od schodů se odvrátila a místo toho vstoupila do dětského pokoje.
Zastihla tam Annabell. Jako jí vídala tak často, i nyní ji zastihla v rohu u Audřiny postýlky.
"Proč ještě nejsi dole, maminko?"
"Chceme přijít až po oslavenci. Na vrchol té Johnovi akce. Co bychom tam celou dobu v tom hluku mezi tolika lidmi dělaly, viď?" zeptala se Audrey ke konci.
"Podezřele se nám straníš společnosti," ušklíbla se snacha. Ann vzala ze stolečku láhev s mlíkem a počala Audrey nabízet cuca.
"To ne. Ale ona ji potřebuje. Nebo spíš... Já ji potřebuji. Co bydlíme tady na vršku, chodím méně do společnosti a odvykla jsem od hluku přátel. Bojím se, že jsou i trochu uraženi. Ale dětská společnost mi prostě dělá mnohem lépe." Toto velice zdráhavé přiznání od cynické a věčně energické a po pozornosti dychtící Annabell pro Priscille velice znamenalo. Stále u knihovničky a s dojetím sledovala babičku s vnučkou.

Obrázok

"Děkuji ti za lásku, kterou jim dáváš, mami. A za pomoc, kterou věnuješ nám s Johnem. Moc to pro mě znamená. A pro ty děti bude také," řekla Pris a objala Annu kolem ramen.
"Tak už běž," pokárala ji Annabell. "John už tě jistě čeká. Já je tady pohlídám, dokud si John pro Jamese nepříjde." Priscille viděla, jak se Ann v rozpacích červená a už ji nechtěla dál trápit. Ještě ji zlehka políbila na tvář a opustila místnost.
Když sešla do "podpalubí", John zrovna vítal jednoho z hostů. Priscille tedy přešla volně do místnosti a rozhlížela se. Vše bylo moc hezky nachystáno. John do toho dal opravdu duši. Byla šťastná z tak silných vazeb mezi dětmi, které si všichni tři vytvořili a děkovala Bohu za něco tak vzácného. Když upínala myšlenky tímto směrem, vyrušil ji hlas, jehož melodie ji vždy dokázala rozbušit srdce.
"Slečno? Promiňte, ale pravděpodobně jsem vás přehlédl přicházet. Velice se omlouvám. Zvládám to hůře, než jsem si prve předst..." zarazil se, když se k němu domnělá slečna otočila.

Obrázok

Ruce se Priscille rozklepaly. Přesně po tomto pohledu už dlouhé týdny toužila. Po tomto výjimečném pohledu, uchváceném pohledu, chtivém pohledu.
"Priscille?" otázal se zbytečně. "Tobě... Ty... Jsi velice krásná," dostal ze sebe nakonec. Dřív než mohl tento výjimečný a vysněný okamžik pokračovat, ozvalo se hlasité a vysoké: "PRISCILLE!! JUHUU!" Oslovená sebou trhla a kontakt byl přetržen. Rozhlédla se spatřila mladou snědou slečnu, která na ni ode dveří zuřivě mávala. Nejistě se na ni usmála. Vůbec ji nepoznávala.
"Myslím, že bych k ní asi měla jít," zvedla pobaveně obočí na Johna. "Cože?" otřepal se, jakoby se probudil z transu.
"Za tou slečnou," odpověděla vyrovnaně, ale v duchu ji znělo vítězoslavné: "Jupíííí!!"
"Ehh, určitě. Já půjdu pomalu pro Jamese. Myslím, že už jsou tu všichni. A rozsezení," dodal nakonec s úšklebkem, aby rozčísnul svou rozpačitou chvíli. Pak se odebral ke schodům. Priscille vyšla opačným směrem ke slečně, která ji nedočkavě sledovala.
"Ahooj!! Ty mě nepoznáváš?? Já jsem přeci Maiko!! Vaše bývala roznašečka novin. Už se toho nechala. Stejně už jste v mém rajonu nebydleli. Byla jsem vám i na svatbě. Musíš si pamatovat," zasmutněla ke konci zklamaně.
"Maiko!! Promiň!! Uběhlo tolik času a ty jsi tak vyspěla!!" prohlédla si ji vyjeveně Pris. Ale poznala ji. Její malá přítelkyně.
"Prý se ti narodila holčička!! Je to pravda? Ollsie nebo Ashley, ne?"

Obrázok

"Audrey. A jak se jinak máš a čemu se teď věnuješ?"
"Jsem na škole..." odpovídala nadšená Maiko. Jejich rozhovor se velmi rozvinul a ani se nenadály a přestaly sledovat čas, jak to má při pružném a zábavném rozhovoru být. Priscille ještě nyní zářily pobaveně oči při vzpomínce na už tak dávné časy, kdy hrála polštářovou bitvu s touto nyní mladou dospělou ženou. Jejich rozhovor se točil kolem Maiko, její školy, Priscilliných knihách a hlavně jejich dětech, o které se Maiko velmi zajímala a rozplývala se jen při zmínce o nich. Těšila se až je uvidí. Zábava se však odehrávala i kolem nich. Oslava měla velice nadějné obzory.

Obrázok

V tu dobu byl James v dětském pokoji a šel pro svého malého chlapce. Annabell zrovna zkoušela opět nakrmit malou Audrey.
"Vůbec nechce jíst," zlobila se babička. "Jsem z toho už celá nesvá. Aby byla v pořádku!!" zoufala si rozčileně.
"Neboj, mami. Ještě dnes si pamatuji, jak jsi i mě stále chtěla krmit, i když jsem vůbec neměl hlad. Nech to být. Priscille si jistě všimne, kdyby to již bylo znepokojivé. Nyní už toho krmení nech a pojď. Nesu již Jamese do středu dění a chci, aby u toho byla i jeho sestřička s babičkou. Nemůže tě mát stále jen pro sebe." Při těch slovech si dal pokojného chlapečka do náruče. Před tím ho ještě nadšeně zulíbal.
"Jak rozkazuješ, mon general!!" zazněla v pokoji opět stará Ann.

Obrázok
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Alisiq » Pia 10 Feb 2012, 22:30

Naozaj pekné :good: Jééé, dievčatko :D :lol: ! Priscilla nejak opeknela.
Leia, toto sa ti podarilo :D
Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. BAZINGA!
Obrázok užívateľa
Alisiq
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 751
Registrovaný: Str 08 Dec 2010, 20:57
Bydlisko: simsland
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Nemesix » Sob 11 Feb 2012, 00:16

Krásne..vedela som že to bude dievčatko..:)...som zvedavá ako bude maličký vyzerať keď vyrastie.. :)
Obrázok užívateľa
Nemesix
Starec
Starec
 
Príspevky: 1211
Registrovaný: Pia 24 Jún 2011, 21:02
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod schnegy » Sob 11 Feb 2012, 01:20

Ale to je hrozne lebo teraz som zvedava na maleho Jamesa :lol: Priscillina zmena sa mi paci :good:
Science is organized knowledge. Wisdom is organized life.
(Immanuel Kant)
Obrázok užívateľa
schnegy
Starec
Starec
 
Príspevky: 3126
Registrovaný: Sob 22 Mar 2008, 17:32
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Flora Kreslená » Sob 11 Feb 2012, 19:58

Obydva dieli krásne :D Super že je dievčatko ale nieje James trošku malý na 5 rokov?
Flora Kreslená bola moja prvá Simka a nikdy na ňu nezabudnem
Obrázok užívateľa
Flora Kreslená
Starec
Starec
 
Príspevky: 2219
Registrovaný: Uto 09 Mar 2010, 22:33
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Sob 11 Feb 2012, 21:01

Já vím, ale jak to mám v simíkách naplánovat? :( Chtěla jsem to opticky posunout :roll: A hlavně jsem se chtěla za tuto "nesmyslnost" a za to, že malý James vyroste v pár sekundách omluvit až v úvodu příštího dílu :( :lol: Kdybych psala regulérní příběh - obrázky podle textu (což je pro mě samozřejmě nemožné) - jistě bych to vyřešila fikaněji. Takhle vás musím poprosit o schovívavost. Od poloviny příštího dílu už na pět vypadat bude :) No, spíš na 3-4, ale chtěla jsem, aby měl jako tatínek pořádný důvod k tak velké oslavě - kulatiny :roll:

Děkuji za milé komentíky. Jsem ráda, že má práce nepřišla nazmar a že mám stále trpělivé čtenáře, kterým se tato jednoduchá forma příběhu líbí :greeting:
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Flora Kreslená » Sob 11 Feb 2012, 23:47

Jednoduchá? Práveže je málo ľudí čo dokážu písať tak pútavo aj cez simíkov :) Ja som vlastne ešte lepší príbeh cez sims nečítala :good: (pravda, pravda a nič než pravda)
Flora Kreslená bola moja prvá Simka a nikdy na ňu nezabudnem
Obrázok užívateľa
Flora Kreslená
Starec
Starec
 
Príspevky: 2219
Registrovaný: Uto 09 Mar 2010, 22:33
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Ned 26 Feb 2012, 00:53

Floro, to mě nadmíru potěšilo :o :oops: Děkuji.

Narozeninová oslava

John sešel po schodech velice opatrně. James sebou v peřince hrozně mlel. Byla mu malá a bylo mu v ní už velice teplo. Chtěl ven a tatínkovi to dával zřetelně najevo.
"Jamesi, klid. Už jen chvilku a těch peřinek se zbavíš. Omlouvám se ti, ale chci toho symbolicky využít. Vybalíme tě na znamení vstupu do nové éry tvého života a zpečetíme to sfouknutím svíčky," vysvětloval zapáleně otec synovi. Byl už v přízemí a chlapce držel ve vzduchu před sebou, aby mu viděl do tváře. Zpočátku se chlapec nespokojeně uškleboval, ale po uklidňujícím hlasu svého otce se docela uklidnil. (Opravdu se omlouvám za to čachrování s věkem. Vím, jak vypadá 5leté dítě, ale prosím o vaši ohleduplnost :oops: ).
Když John ztichl, uslyšel za sebou vypištění. Snažil se nenápadně ohlédnout.

Obrázok

Stála za ním nějaká mladá dívka. Nemohlo ji být víc než 16-17let. Koukala na něj a hihňala se. Prohlížela si ho s takovým zájmem, až se mu zpotil krk. Nepamatoval si, že by ji pozval. Dokonce ji snad ani nikdy neviděl. Ona jeho však očividně znala dobře a pořád po něm mlskně pokukovala. Snažil se nervozně zakrýt za balíček, který držel v ruce s tím, že si neuvědomil, že dívka stojí za ním a ne před ním, proto ji neunikl výrazný ruměnec, jež polil jeho tváře. Zahihňala se ještě hlasitěji.

Obrázok

Odkašlal si a rychle vyšel dál od dívky. Při chůzi rychle hledal záminku k odchodu, aby to nevypadalo, že před dívkou zbaběle utíká, jak to však doopravdy bylo. Naštěstí spatřil osamoceného známého, takže věcně a rozhodně vykročil přímo k němu. Stačil však ještě zaslechnout hlasitou poznámku mladé blondýnky, jejíž pohledy ho dokázaly tolik znervoznit.
"Ten je roztomilý!"

Obrázok

Polknul a s vděčností se obrátil k příteli, ke kterému právě došel a dívku pro tuto chvíli vypustil z hlavy.
Mezitím již po schodech scházela další část osazenstva dnešní oslavy - babička s Audrey, která se spokojeně tetelila v náručí a zvědavě rozhlížela kolem.

Obrázok

Babička si všimla, že sál už je značně zaplněn. Obdivně hvízdla a stejně jako každý jiný pochopitelně hledala známé tváře. Pár jich našla. Byl zde přítomný i její kamarád městský opravář, její osobní lékař a známá zpěvačka, s kterou hrávala každé pondělí večer v hospodě u Raymonda šipky. Zatočila se jí hlava. Bylo to tak dávno. Když ovšem stiskla vnučku v rukou, uplynulého času nelitovala ani v nejmenším.

Obrázok

Každopádně bylo živo. Hudba hrála, odevšad se ozýval hovor a smích, jídlo vonělo nachystané na stolech, led v džusech pomalu, ale jistě roztával a kávová pěna padala. Nejvyšší čas začít se samotným důvodem dnešního setkání.

Obrázok

"Dámy a pánové, slečny i hoši. Prosím vás všechny o laskavou pozornost!!" zahalekal hlasitě John. I přesto, že ztlumil do toho okamžiku hrající hudbu, dalo práci přehlušit hovor všech a získat si pozornost. Po několika dalších pokusech se mu to však podařilo. V místnosti bylo až na tichý chod hudebního doprovodu ticho a oči hostů i domácích se upíraly bna Johna Loncraina, který v rukách držel malého syna.
"Sešli jsme se zde za účelem oslavy krásného čísla života mého prvorozeného syna Jamese a já jsem velice vděčný, že jste všichni přišli!" úsměvy. "Myslím, že už se nás víc nesejde a tuším, že všichni máte chuť na všechny ty dobroty kolem nás stejně jako já. Tím pádem je podle mého nejvyšší čas započnout oslavu tím nejsymboličtějším způsobem. Nakrojením dortu. Avšak předtím musí náš oslavenec zhasnout svíčky." John se usmál a za napínavého ticha rozbalil syna z mimčovské zavynovačky a postavil ho na vratké nožičky. Pak odstoupil, s tím aby mu byl dost nablízko, kdyby padal, a počal povzbuzovat s ostatními návštěvníky.

Obrázok

James se však statečně opřel o hranu stalu a naklonil se k dortu. Foukal z plných plic, ale byly příliš malé a slabé a i s takovou společenskou podporou mu vůbec nešlo svíčku zhasnout. Natahoval už k pláči, když přistoupila maminka zachránkyně, sklonila se k němu, chytla ho něžně kolem pasu a počala počítat: "Raz, dva, TŘÍ!!" a foukla společně s malým Jamesem. Svíčka zhasla a ozval se bouřlivý nadšený jásot. James se vesele smál svým roztomilým dětským smíchem a rozhlížel se po spokojeném publiku užívaje si příjemné pozornosti. Maminka ho potom vzala s nadšením do rukou a mačkala ho v náručí.

Obrázok

Obrázok

Potom se však ale nedokázala přinutit ho opět položit na zem a stále si ho nechávala pro sebe. Tančila s ním po pokoji, v jednom kuse ho znovu a znovu objímala, líbala a hrála si s ním. Lechtání přišlo též na přetřes a James při něm vypouštěl takové pazvuky, že se společnost nedokázala tohoto rozpustilého a neobvykle roztomilého zvuku nabažit, stejně jako hrdá pokušitelka.

Obrázok

Nakonec se však Priscille musela malého pro ten večer vzdát a nenechávat si ho sobecky jen pro sebe. V ten večer byl James středem vší pozornosti a každý se mu chtěl věnovat. A též bylo potřeba se trochu postarat o obsluhu pro hosty a zajistit, aby nedošlo k ochablé dobré náladě nebo jednoduše nebylo příčiny k nelibosti jejich žaludků. A kdo jiný to umí lépe než mladá a pěkná hostitelka. Pris tedy předala syna tátovy a odebrala se do garáže pro vychlazené zásoby pití, jež rychle na oslavě mezi hosty ubývaly. Rozlila je potom do posledních čistých hrnků, s tím, že šťáva v hrncích sice není vhodná, ale v tomto případě již nezbytná, a začala roznášet. Připadalo ji to vhodné a též si chtěla jednotlivé hosty podrobněji prohlédnout včetně mladé neznámé mladé dívenky, kterou nikdo z nich (Priscille, Jamese a Ann) neznal.
Zažila si chvilku nelibosti, když si všimla, že muži společnými silami přenesli z kocnertního sálu soupravu Jamesových bubnů a obsadili tak hříšně sobecké množství prostoru a bušivý zvuk byl do té již tak hlasité mely přímo nervy drásající. Priscille dávala do svého sebeovládání notnou dávku své energie, aby nic neřekla, ale v mysli měla již mnoho připravených výtek pro svého manžela.

Obrázok

Oslava plynula a čas se nevlekl, ani nešel, ale přímo letěl. Než by se kdo nadál bylo tolik hodin, že už nebylo možné déle návštěvu všech protahovat. Postupem času už se totiž i Pricille nesmírně unavila, posedávala kde mohla a úsměv už říkal dostatek i pro ty nejméně dovtipné. Hosté se tedy postupně rozcházeli. Většina z nich se rozloučila s hlubokým uspokojením ze společenské akce a znovu nabitých a upevněných vztahů. Pár z nich dokonce poznalo několik nových lidí. Krom pár výjimek všichni poděkovali osobně každému z dospělých členů rodiny s hlubokými díky za krásně strávený čas a blahopřáním k tak pěknému a šikovnému synkovi. Tedy se dům pomalu ale jistě vyprazdňoval až si nakonec Pris mohla sednout bez jakkýkoliv výčitek svědomí. Zhluboka unaveně vydechla a zaklonila vyčerpaně hlavu nazad. Ann odešla zkontrolovat malou Audrey, kterou šla uložit už dlouho přes skončením slavnosti a John se s radostí ujal o starosti o Jamese.

Obrázok

Vzal syna s něžností do náruče a políbil ho na tvář.
"Byl jsi úchvatný!" řekl hrdě a nemohl se na malého vynadívat. Cítil k němu tak silný a blízký vztah, že se nemohl nabažit pocitu, že ho může držet ve svém náručí. James sice neuměl ještě dávat najevo své city ať už slovy nebo pohledy, ale v srdci byl šťastný a k otci cítil více, než prozatím dokázal pochopit.

Obrázok

V příštím díle uvidíte:

Na návštěvu k Loncrainům přijede Johnův starý známý francouzský přítel Pierre :)

Obrázok

PS autora: Omlouvám se. Tento díl a ani ten předtím pro mě byly hrozné. Byly dost o ničem a přec jsem je chtěla napsat. Každopádně se mě to psalo dost těžce, už jen proto, že psaní v poslední době neprocvičuji tak často z různých důvodů (kterým se ale nesmím poddávat ať už jde o čas nebo o cokoliv jiného), takže to nejde o ruky s přirozeností, na kterou jsem u sebe jinak zvyklá, také jsem poslední díl psala na dvě části (minulý víkend a tento) a to není nejlepší, a ta oslava se mi psala hůře než bych čekala :lol: Nejsem tentokrát vůbec spokojená, jak jsem si to po sobě četla, ale doufám, že příští díly chytí budou o mnoho, mnoho lepší. Pro mě i pro vás. Tak doufám, že mi odpustíte a děkuji všem, kteří to dnes dočetli :roll: :lol: :heart: A ještě jednou se omlouvám, i když vím, že u knížky by mě toto neprošlo :oops: Není každý den plný inspirace...
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Alisiq » Ned 26 Feb 2012, 15:57

Minulé diely boli skvelé, v žiadnom prípade o ničom :D :good:
AJ tento je skvelý, veľmi sa mi páčito zakončenie- V příštím díle uvidíte -, je to úžasné zakončenie, ako vo filme :good:
Úplne to oživilo koniec :lol: :)
Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. BAZINGA!
Obrázok užívateľa
Alisiq
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 751
Registrovaný: Str 08 Dec 2010, 20:57
Bydlisko: simsland
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Flora Kreslená » Ned 26 Feb 2012, 18:57

Krásny diel, teším sa na další.
Flora Kreslená bola moja prvá Simka a nikdy na ňu nezabudnem
Obrázok užívateľa
Flora Kreslená
Starec
Starec
 
Príspevky: 2219
Registrovaný: Uto 09 Mar 2010, 22:33
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod schnegy » Ned 26 Feb 2012, 20:26

Taka oddychovka. James je krasne dieta. Zda sa mi, ze sa podal na tatinka :) A ako inak mas vsetko krasne nafotene.
Science is organized knowledge. Wisdom is organized life.
(Immanuel Kant)
Obrázok užívateľa
schnegy
Starec
Starec
 
Príspevky: 3126
Registrovaný: Sob 22 Mar 2008, 17:32
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Nemesix » Uto 01 Máj 2012, 19:30

Kedy bude ďalší diel ? :roll:
Obrázok užívateľa
Nemesix
Starec
Starec
 
Príspevky: 1211
Registrovaný: Pia 24 Jún 2011, 21:02
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod selvie » Štv 09 Aug 2012, 11:03

woow je to super...len teraz som to začala čítať ale tak som sa do toho začítala :clap: ...a inak Audrey má krásne meno :D
selvie
Novorodenec
Novorodenec
 
Príspevky: 10
Registrovaný: Štv 17 Máj 2012, 19:00
Pohlavie: Simka

PredchádzajúciĎalší

Späť na Príbehy

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 6 hostia