Rodinná kronika

Ukážte svoj talent v písaní alebo natáčaní príbehov v 3. generácii Simov!

Moderátor: Totodile7625

Re: Rodinná kronika

Poslaťod schnegy » Sob 31 Dec 2011, 16:15

Ano, naozaj dojemne :) (ale velmi sa tesim na pokracovanie :D ).
Science is organized knowledge. Wisdom is organized life.
(Immanuel Kant)
Obrázok užívateľa
schnegy
Starec
Starec
 
Príspevky: 3126
Registrovaný: Sob 22 Mar 2008, 17:32
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Pon 02 Jan 2012, 19:16

James a jeho rodina

"Ty jsi krásný!! Maminka tě tu zase nechala samotného, viď? To víš. Dokud spinkáš a já jsem ještě v pokoji, využívá toho, že jsi pod dohledem, babička je po ruce, kdyby jsi potřeboval a ona zase může do doupátka. Já tu knihovnu neměla schválit. Vždyť je víc tam, než se svým synem!!" zlobila se Anna a hladila přitom svého drahouška po holé hlavičce. Pak se však usmála a něžně ho vzala do náručí. "Půjdeme se projít, souhlasíš? Twinbrook je v tuto denní dobu nejromantičtější. Růžová barva vstává nad kopci a dokonce i bažina za městem v tom oparu vypadá lépe. A je teplo. Takže se nemusíš bát, že by tě babička nechala prochladnout. To by nedopustila, aby se jejímu zlatíčku něco stalo!!" Současně s proslovem sestoupila z patra a vložila malého do kočárku. Kolem knihovny se proplížila, aby jí nápad s procházkou nakonec nepřebrala snacha a pak už se oba mohli nadéchnout čerstvého ranního ovzduší.

Obrázok

A malý James ho dýchal velmi zhluboka a velmi nadšeně. Chytal kolem létající probouzející se motýlky, vykulenýma očičkama sledoval okolí a vše, co bylo zajímavé a nové. Takže nevěděl po čem se koukat dřív. Užíval si krásných chvilek mimo pokojík a osamělou postýlku, kde mohl jenom čekat, až ho někdo navštíví. Nejvíce se těšil na tatínka, ale jinak vítal každou úsměvavou tvář. Teď měl však významnou možnost sám se rozhodnout, co pozorovat a nepřestával se smát štěstím.
Jmenoval se James po dědečkovi. Rodiče se pro toto jméno rozhodl už dávno před jeho narozením, pokud by to byl chlapec, jakože ano.

Obrázok

Zatímco se babička potajnu procházela s vnoučkem, kterého milovala a s kterým trávila každou volnou chvilku, maminka byla přesně podle tchýnina odhadu v knihovně, kde to zbožňovala. Bylo to první na čem trvala, když se prvně začali rozhodovat, co s jakou místností v domě udělají. Trvala na tom, že aspoň jeden pokoj musí být této místnosti věnován a byla tedy vyslyšena. Pokoj se nacházel v prvním patře společně s kuchyní, jídelnou, obývacím pokojem, chodbou (v jedné místnosti), malým záchodem a prádelničkou. Vyplňovala i funkci pracovny, tedy se tady nacházel i jejich starý, věrný počítač. V tuto chvíli se u něj nacházela a psala. V rádiu měla puštěné své oblíbené CD a vnímala vůni knih, která ji pomohla nasát inspirační atmosféru. Nedalo se to srovnat se starou knihovnou. Tohle byl sen.

Obrázok

Když se do města konečně dostala její knížka, sousedství bylo nadšené a hrdé na svou občanku. Toto nadšení však přeci jen opět opadlo a nakonec tomu byla Pris zase vděčná. Měla ráda svůj klid. Peníze jí právoplatně vlastní, z výdaje první knihy konečně došly ještě před porodem s Jamesem a přidaly se k nyní slušně tučnému kontu jejich rodiny, kde sídlily štědré peníze strýčka Elliota. Měli tedy dostatek peněz si splnit sen a koupit dům, po kterém jejich srdce toužila. A nejen to. Většina místností v domě byla vybavena skoro plně. Včetně Jamesova dětského pokoje. A koupili si auto... Pár místnosti sice muselo počkat, ale tak to bylo správně. Nechtěli utratit všechny své zásoby a rozhodli se dále šetřit a raději peníze množit, než plnit opět prázdnou kasičku. Priscille se tedy pustila do nové knihy, základy k úspěšnému vydání měla již položené svým prvním hitem, a John se věnoval svému detektivním úkolu.

Obrázok

Za poslední rok, který uběhl od jejich nálezu domku na vršku se jeho profesní žebříček opět posunul a plno lidí, již automaticky volalo na pomoc svého věrného čmuchala, detektiva Johna Loncraina. Získal si důvěru a prosadil se již řádkou úspěšně vyřešených případů. Nebál se již pustit do křížku i s většími lumpy, kteří postřebovali lekci, jelikož začal chodit do kurzů bojových sportů a pracoval na sobě více, než kdy dřív. Netrpěl nyní depresemi a pocity méněcennosti. Jeho rodina byla poměrně zajištěna, doma na něj čekala milovaná a milující žena i matka a na jeho tvář se každý den těšil zdravý půlroční syn. Síly měl tedy na rozdávání a nebál se ji využít k vykonání spravedlnosti. O to víc úcty a respektů spoluobčanů získal.

Obrázok

Tak to by bylo na vyprávění dost. Rok od smrti strýčka Elliota uplynul a strýček na sebe mohl být právem pyšný, jelikož udělal ze svých příbuzných jednu z nejspokojenějších rodin v okolí Twinbrooku.
Ten den, kdy babička vyšla s Jamesem na procházku, se John vrátil brzy domů. Měl pár pohmožděnin ze souboje v hospodě, kde vyvrcholilo jeho vyšetřování v případě vyhrožování hospodského, jeho dobrého známého, za kterým se pídil už nějaký pátek. Mladík byl slizký jako úhoř, ale pomocí malé lsti, chytil zločince přímo při činu. Bohužel mladík propadl ve své porážce záchvatu zuřivosti a nenechal se porazit zadarmo. Po jeho zatčení se tedy vydal John rovnou domů.
"Jsem doma!!" zavolal a zaklepal na dveře knihovny, které se nacházely blízko vstupu a odkud slyšel vycházet hudbu. Hudba ztichla. On mezitím přešel do kuchyně a zkoumal ledničku, jestli neskýtá něco dobrého pro jeho vyhládlý žaludek.
Mezitím přišla Priscille v dlouhých šatech, které na ni John ještě neviděl.
"Nové šaty, zlato? Víš, co jsem říkal o zbytečném rozhazování. Nesmíme si být svými penězi tak jistí," vyčítal s úsměvem. Pak se trochu zamračil.
"A mám pocit, jako by jsi trošku přibrala. Hlavně v bříšku. Nechápu, jak to vy ženy děláte, že přibíráte jen v jistých oblastech. Co nejsem v poslední době běžně doma a nedávám na tebe pozor..."
"Lásko, můžu tě o něco požádat?" stále zamračeně kývnul na souhlas. "Mlč."

Obrázok

"Nebudu to dlouho rozvádět. Johne. Jsem znovu těhotná," zarděla se mile. Když John jen zíral, zarděla se ještě více a pokračovala nervozně: "Johne, netvař se tak. Můžeme si snad dovolit být z toho šťastní. Mezitím vydám další knihu a ty jsi stále úspěšnější městský Sherlock!! A představ si, že by se narodila holčička!! Už mám spoustu návrhů na jména!!"

Obrázok

"Lásko, je to pravda?" vykřikl John, jakoby byl v jiném časovém pásmu a teprve teď k němu došla nejdůležitější informace Priscillina proslovu. Vykulil oči a zadupal jako malé dítě.

Obrázok

"Nezlobíš se?" ulevilo se manželce.
"Ale ovšem že ne!! Promiň. Dostal jsem dneska šlupku do hlavy a mám trošku problémy se soustředěním. Stále jsem přemýšlel, že bych tě někdy viděl se přejídat a jestli bych ti neměl koupit DVD Pilates a nebo si neměl vymyslet nějaké úspěšné vytáčky jak tě motivovat, když ke mě došla ta část s jmény," smál se John.
"Je to báječné, viď?"
"Samozřejmě. Jsem tak šťastný. Mohl by to být kluk! Už mám i jméno!! Elliot!! No není to úžasný nápad?? James by měl kamaráda a máma by už neměla čas na všechny svoje vtípky, které ještě stíhá s Jamesem, protože je tak hodný chlapec. Elliot bude divoch. Bude párat břicha medvídkům a do záhonu sázet práskací kuličky s aktivací na vodu..." úsměv Johnovi trošku spadl, když se vrátil duchem k ženě před ním. Měla ruce v bok a tvářila se nadmíru znepokojivě. Nervozně se usmál a pravil: "Máš pravdu. Bude to holčička."
Pak ji vzal kolem pasu a nechal ji roztát tím nejistějším způsobem ve svém náručí.

Obrázok

V tu dobu James spinkal v postýlce a netušil, že se rodiče dole baví o jeho budoucím sourozenci. Že už na řvaní brzo nebude sám a že s ním v pokoji brzy bude přebývat konkurence. Ne, takové myšlenky mu dětskou hlavičkou neletěly. Jen se tiše a pokojně usmíval a myslel na snídani a na dotek matčiných rukou, které ho budou kolébat, až bude zase plakat. Plakat... Plakat?! Mírný výraz zmizel a vychytralý malý skřítek se rozeřval...

V tu dobu o něm mluvila jeho babička. Sešla se s jedním ze svých známých z diskotéky. Nebojte. Annabell byla stále stejný případ a po nocích si často odskakovala na drink s nejedním mladším přítelem. A tak si tvořila okruh těch nejnepravděpodobnějších známých. Nikdy se ovšem nevzdávala svých ideálů a moc ráda zaváděla řeč na svou zahrádku nebo na své vnouče. Všichni její přátelé se sázeli, o čem začne dřív a smáli se tomu. V tom nejmilejším duchu. Annabell totiž museli zbožňovat všichni.

Obrázok

Stejně jako já zbožňuji jejich rodinného skřítka. Možná si ho pamatujete. Určitě jsem se o něm již zmiňovala. Jednou u Loncrainů okupoval televizi. Tento zahradní skřítek je nezpomněl provázet i na dalším plácku jejich rodinných dobrodružství.

Obrázok

James stále častěji využíval svého nového logického poznání - zařvu, někdo přijde. A nezapomněl na něj ani po nocích. K tomuto úskoku se uchyloval nejčastěji. Zaprvé v těchto nočních dobách propadal nejsnadněji pocitu bolestné samoty, zvlášť když nemohl usnout a za druhé v noci často přicházel tatínek, ktrého neviděl tak často, jak by jindy chtěl.
John rád chodil v noci přebírat za jiných okolností Priscillinu službu a pomáhal ji tak v nelehkých mateřských povinnostech. Byl to tak čas, kdy mohl vidět svého syna vzhůru - když si doslovně žádal společnost. Krom víkendů ho totiž přes den skoro neviděl. Pracoval totiž o to usilovněji a přísněji, když věděl, že než se naděje příjde nový žroutík peněz a času. Další nekrásnější dar jejich společného manželského života a zaručený balíček čerstvé dávky zábavy.

Obrázok
Naposledy upravil PrincessLeia dňa Uto 03 Jan 2012, 19:17, celkovo upravené 1
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Nemesix » Uto 03 Jan 2012, 13:37

Opäť krásne ako vždy..Dúfam že to bude dievčatko...Aby mala babička komu pliesť vrkôčiky..:)..Už sa teším keď vyrastú..:)
Obrázok užívateľa
Nemesix
Starec
Starec
 
Príspevky: 1211
Registrovaný: Pia 24 Jún 2011, 21:02
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod schnegy » Uto 03 Jan 2012, 18:45

Jej, takze cas postupil a rodinka sa rozrastla a rozrastie sa dalej, mile :) John je fakt skvely manzel, ze DVD pilates :lol: Dufam, ze Priss sa bude pri pisani darit :) A som zvedava, ci bude maly James po maminke alebo tatinkovi.
Science is organized knowledge. Wisdom is organized life.
(Immanuel Kant)
Obrázok užívateľa
schnegy
Starec
Starec
 
Príspevky: 3126
Registrovaný: Sob 22 Mar 2008, 17:32
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Flora Kreslená » Uto 03 Jan 2012, 19:23

Tento raz som sa pre istotu stále smiala na hláškach :lol: Najlepšia bola
PrincessLeia píše:zařvu, někdo přijde
:lol:
A tá fotka s Jamesom... Mne sa nikdy nepodarilo tak dobre odfotiť batoľa :evil: A tá fotka s tými Johnovími očami :lol: No super proste. Dúfam že bude dievča. :roll:
Flora Kreslená bola moja prvá Simka a nikdy na ňu nezabudnem
Obrázok užívateľa
Flora Kreslená
Starec
Starec
 
Príspevky: 2219
Registrovaný: Uto 09 Mar 2010, 22:33
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Mel 11 » Pon 09 Jan 2012, 02:29

Ahoj, nevies prosim ta odkial si stiahla tie vlasy co ma Priscilla? Ja som ich nejakou nahodou odinstalovala a teraz neviem prist na to kde su. :oops: Inac, velmi dobre sa to cita. Iba john sa mi ako chlap nepaci :D neviem preco, no je nejaky... divny. Asi to bude tym strniskom. Ale na vyzore nezalezi vsakze :D Len tak dalej!
Obrázok užívateľa
Mel 11
Batoľa
Batoľa
 
Príspevky: 146
Registrovaný: Uto 02 Feb 2010, 10:33
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Alisiq » Sob 14 Jan 2012, 17:32

Krásny simíkovia! :) Aj ten príbeh je pekný, súhalsím s Nemesix- dievčatko, dievčatko...! :lol:
Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. BAZINGA!
Obrázok užívateľa
Alisiq
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 751
Registrovaný: Str 08 Dec 2010, 20:57
Bydlisko: simsland
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Ned 15 Jan 2012, 12:18

Jsem mooc šťastná a vděčná za nové čtenáře. O to více mě mrzí, že mi to zase tak trvá s pokračováním. Tento týden byl zase velice obtížný. Včera jsem odešla ráno po 7. hodině ranní a domů jsem dojela ve 3. hodiny ranní - respektive dnes :) Tak mi to odpusťte. Nevím, kdy bude pokračování. Dnes mám plno povinností. Uvidíme.

Mel, tady jsou ty vlasy :wink: http://www.thesimsresource.com/artists/ ... id/984724/

Jinak všem mockrát děkuji!! :)
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Alisiq » Pon 16 Jan 2012, 16:28

Jasné, že odpustíme, to sa stáva :yes:
Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. BAZINGA!
Obrázok užívateľa
Alisiq
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 751
Registrovaný: Str 08 Dec 2010, 20:57
Bydlisko: simsland
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Ned 22 Jan 2012, 14:20

Tak konečně se vracím i s novým dílem :)

Jedné svěží soboty...

Priscille se probudila v dobré náladě. Protáhla se ještě zabalená do vyhřáté přikrývky, pak pohladila spícího Johna vedle sebe a následně i bříško, které ji už viditelně čnělo i před pokrývku. Venku už svítalo a Pris se rozhodla vstát, dokud John spí. Bylo toho na něj hodně, nechtěla ho budit a toužila mu přichystat krásné ráno obsahující osvěžující vitamínovou limonádu a něco voňavého na zub. Oblékla se a sešla o patro níže. Kuchyň vypadala ještě zcela prázdná, ale za vedlejší zdí se ozval proud tekoucí vody a Priscille si nemohla nevšimnout vůně, která se již z kuchyně vynula. Ann byla asi už delší dobu vzhůru a snachu s tím báječným plánem předběhla. Těhotná žena se usmála a šla tedy aspoň připravit tu limonádu, kterou nikde nezahlédla a řekla si, že bude aspoň k čemu, než se Ann vrátí.

Obrázok

V tom se otevřely dveře od maličké umyvárny vedle prádelničky a v nich se objevila energická dáma v podobě Annabell, které hrál na tváři úsměv jako obyčejně.
"Aaa, dobré ráno maminko," usmála se. "Dnes nějak časně. Obvykle vyspáváte déle, zvlášť když má John volno. Je ti dobře?"
"Dlouho mi nebylo lépe. Už je však na mě toho odpočívání až moc. Chci přiložit ruku k dílu. A ráda bych Johnovi trochu zpříjemnila to málo volného času, jež má. Je tu pro mě ještě nějaká práce?" odvětila a podívala se na Annabell, když položila tácek s pitím na pult před sebou. "Čekám vaše rozkazy!"
"Nedočkáš se. V klidu si sedni a nepřetěžuj se. Víš, že už jsi jednou málem potratila. Opatruj se a uč se. Těsto mám hotové a u plotny by jsi mi též překážela." Mezitím zapálila plamen na sporáku, vytáhla pánvičku a rozlila těsto na první palačinku. Priscille si odevzdaně sedla.

Obrázok

Čas ubíhal, vůně nezpracovaného těsta se měnila v přitažlivější vůni ukuchtěných palačinek a ovoce, kterými je Ann obkládala. Po nějaké době se Priscille s nadějí v hlase nabídla, že by obkládání mohla převzít, což ji po krátkém přemýšlení tchýně nakonec svěřila. Annabell si u vaření líbezně broukala a obě ženy se i v jinak oklopujícím tichu spolu dobře bavily. Ke své komunikaci nepotřebovaly nutně slova, i když občas k sobě něco krátce prohodily. Měly své společné zájmy: Johna a Jamese a to mezi nimi vytvořilo ten nejpevnější, i když nevyřčený, svazek dvou milujících matek.

Obrázok

Obrázok

Annabell zrovna vyškrabávala z misky poslední zbytky sladkého těsta na pánev, když se ozvaly těžké kroky na schodech. Priscille se otočila a na obličeji se jí rozlil zářivý, zamilovaný úsměv: "Johne!!" rozběhla se mu opatrně na proti a manžela objala, hned jak sestoupil poslední schod. Oblečený, avšak rozcuchaný a rozespalý manželce věnoval stisk a políbil nemotorně na tvář. Ta ho však chytla za ruku a dovedla ke stolu.
"Kdy jsi včera přišel?" optala se ho.
"Přesně nevím. Někdy po třetí hodině," promnul si druhou rukou tvář a u toho zeširoka zívnul. Priscille ho posadila, přinesla mu jablečný džus a zapnula rádio na nízkou hlasitost, aby ho příliš nerozrušila. Annabell zamumlala něco o tom, že na rozmazlování tu jsou matky, ale říct to nahlas, na to si nechala raději zajít chuť.
"Ten dům je báječný, Johne!! Jsem tady tak šťastná. Mám pár dalších nápadů, jak to tady ještě vylepšit." Priscille ani nevěděla, kde se v ní tak skvělá nálada bere. Bála se, že to brzy přejde, protože se jí při těhotenství psychcické stavy často a nemile pro ni i pro okolí měnily, ale když už jí bylo tak dobře, měla touhu to dát všem co nejlépe najevo.

Obrázok

"No, no, no. To já také, ale musíme být trpělivé, Pris. Nezapomeň na to malé. Jeho zabezpečení bude vyžadovat ještě spoustu výdajů, na to musíme myslet především! To ostatní bude muset chvíli počkat," krotila ji v nadšení Annabell, když prostírala na stůl. Nebylo moudré mluvit tak brzy po ránu o nových výdajích a pěnězích, které by měl John opět vydělat. Byla moudrá. Pris pro nadšení nic neviděla, za to Ann si nemohla nevšimnout, jak John po manželčiné nevinné poznámce rychle ztuhnul.
"Tak a teď k snídani. Palačinky jsou sice dobré i za studena, ale na teplé nic nemá. Takže šup šup ke stolu a baštit!" Priscille poslušně přisedla k hostitelce a přivoněla k talíři před sebou. Mlsně mlaskla a spokojeně se zatetelila. Potom se všichni pokorně pomodlili a pustili se s chutí do ještě teplého jídla.

Obrázok

Po delší době ticha se ozvala Priscille s otázkou: "Odkud je to ovoce Ann?"
"Z mé zahrádky," začervenala se Annabell.
"Je tak lahodné. Vynikající! Už se nedivím, že jsi ve města tak uznávaná. Ne, že bych to nevěděla dříve, ale teď jak se mi ta skvělá chuť rozlévá po ústech... Mňam!!"
Annabell nevěděla, co na ten kompiment říci, tak stydlivě jedla dále s jednoduchým, ale vděčným: "Děkuji, Pris."

Obrázok

Pár palačinek zůstalo, které potom Annabell zabalila do alobalu a schovala do ledničky. Priscille jich snědla nejvíc a byla přejezená, ale stejně dělala na v ledničce mizející palačinky psí oči a už se těšila až slehne a bude moci je z jejich studeného vězení opět vysvobodit.
John odešel hned po snídani s tím, že se musí jít osprchovat ledovou vodou, jelikož se nedokázal probudit a jít spát se mu též už nechtělo. Chtěl být svůj volný čas s Pris a Jamesem. Vystoupal tedy po schodech a nechal smutnící Priscille v jídelně samotnou s jejím malým bojem vůle.
Když se po nějaké době vrátil již probuzený a nově převlečený, jeho matka zmizela na své milované a plodné zahrádce a Priscille měla hlavu zaraženou v ledničce.
"Pris?" trhla sebou a uhodila se hlavou do stropu ledničky. Zaúplěla.
"Lásko!" lekl se John a provinile ji objal. "Jsi v pořádku?" zeptal se ustaraně.
"Dostala jsem za vyučenou," úsměla se Pris, když ji pustil a masírovala si hlavu. John se jí snažil dovést ke schodišti, aby si pro jistotu v ložnici lehla, ale na půli cesty ho Priscille konečně rozhodně zarazila.
"Nikam nejdu. Odpočinku mám až pokrk. Díky starosti o mě, se vůbec nestaráte o to malé," zazlobila se Priscille.
"To by jsi mi tedy křivdila! Zeptáme se, jestli to tak cítí. To bych mě velice mrzelo, kdyby ano a musel bych se mu omluvit," pronesl s vážností John a sklonil se k bříšku.

Obrázok

"Co, co?? Vůbec ti nerozumím. Hrozně žvatláš. Nahlas mluv, zlatíčko!!" durdil se tatínek a zavrtěl nespokojeně hlavou. Přimáčkl si ucho tedy ještě těsněji na břicho a nastažil uši jak nejvíce to šlo. Urputností ani nedýchal.

Obrázok

"Že má maminka samozřejmě pravdu a že zlobím?! No toto! Ještě to ani není na světě a už je to drzé. Celá maminka. To bude určitě holka," rozlobil se naoko John a zkřížil ruce na prsou a nesouhlasně vrtěl hlavou. "To si s ní ještě vyřídím, až odtamtud vyleze!" pak se opět sklonil a nahlas oznámil: "Nemysli si, že tam budeš schovaná napořád. Až zhlédneš světlo světa, zhlédneš i tatínka, který na tebe bude netrpělivě čekat. Modli se, aby jeho zasloužený hněv do té doby vyprchal," Priscille se na celé kolo smála a mezi smíchem ho napomínala, ať to malé nestraší.
"Co povídáš, zlobidlo? Vůbec tě díky mamince neslyším. Dělá si ze mě šašky stejně jako ty! Nikdo mě tu nebere vážně."

Obrázok

Chvíli poslouchal, u čehož Pris s námahou zadržovala pobavený smích. Potom se manžel zvedl a spokojeně se ušklíbl. "Zkrotil jsem to divé zvíře. Omluvila se mi, divoška. Teď zasloužím odměnu, nemyslíš paní Loncrainová?" Priscille nic neřekla a s láskou ho políbila.

Celé dopoledne byli oba spolu. Vyšli si na procházku, stihli navštívit kavárnu a vrátit se ještě před pravým polednem. Měli oba krásnou a spokojenou náladu, ve tvářích zdravou růž a jejich ústa byla plná smíchu, flirtu a polibků. Když je Annabell viděla se vracet, nemohla na chvíli nesundat svou masku a neusmát se zasněným a rozmlženým výrazem. Potom ovšem musela jejich idylku přerušit. Požádala Johna, jestli by ji nemohl odvézt do města za jejím lékařem. Že má v poslední době problémy s koleny a má domluvenou schůzku na jednu hodinu a po svých dojít má značné obavy. Že by to prý ani do hodiny nestihla. Nemusela ani nic vysvětlovat, John byl okamžitě k mání a jen co se oblékla, Priscille se doma ocitla sama. Tedy skoro sama.

Obrázok

"Jamesi. Broučku malý, jak pak jsi se vyspinkal? Promiň, že jsem stebou dnes byla tak málo. Tatínek byl po dlouhé době doma a jindy na sebe nemáme čas. A to se máme tolik rádi. Tvůj tatínek je báječný člověk, víš to? To si navždy zapamatuj, že máš nejlepšího otce na světě. Je důležité, aby sis to pamatoval. Stejně jako to, že tě všichni tři moc milujeme. Nikdy nezapomeň, jak moc jsi milován," usmála se a houpala syna něžně v rukách. Potom pocítila letmou bolest v břichu. "Au! Zdá se, že tvůj sourozenec už se naučil žárlit! Těším se, až nebudeš v tomto pokoji tak sám. Neboj, již brzy a dočkáme se všichni. Jamesi Loncraine, poklade nad poklady, už brzy nebudeš tak sám. Slibuji"

Obrázok
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Nemesix » Ned 22 Jan 2012, 14:34

Krásny diel..Dúfam že bude čoskoro ďalší. To malé ktoré čaká Priss asi bude futbalista ked tak kope.. :D
Obrázok užívateľa
Nemesix
Starec
Starec
 
Príspevky: 1211
Registrovaný: Pia 24 Jún 2011, 21:02
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Flora Kreslená » Pon 23 Jan 2012, 18:27

Veľmi dobrý a vtipný diel :lol:
Flora Kreslená bola moja prvá Simka a nikdy na ňu nezabudnem
Obrázok užívateľa
Flora Kreslená
Starec
Starec
 
Príspevky: 2219
Registrovaný: Uto 09 Mar 2010, 22:33
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Alisiq » Pon 23 Jan 2012, 22:49

NEMESIX: Aj mňa to napadlo :lol: No dúfam že to bude dievčatko!!!!!!! :werewolf:
Ináč, suprový a vtipný diel :good2:
Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. Sheldon. BAZINGA!
Obrázok užívateľa
Alisiq
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 751
Registrovaný: Str 08 Dec 2010, 20:57
Bydlisko: simsland
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Pia 10 Feb 2012, 13:35

Děkuji za věrné a jako vždy milé komentáře :give_rose:: Opět zpátky k Loncrainům :)

Den D

Po dlouhém dni přijel John Loncraine konečně domů. Toho dne byl otrávený, vytočený, podrážděný. Ne nejlepší vyhlídky pro rodinu. Jediné co mu po cestě trochu spravilo náladu bylo pomyšlení na Priscille s bříškem, která už měla brzy porodit a na malého Jamese, který už před týdnem řekl první slovo - táta. A táta ho toto slovíčko nutil opakovat každý den. Usmál se při představě, že ty čtyři písmenka od syna opět uslyší. A ještě jedna věc ho při každé cestě domů dokázala zklidnit. Skutečnost, že nemusí jezdit ani metrem, ani taxíkem, ale že se nezávisle vozí svým novým krásným autem, které si nedávno koupili. Tento večer ho však doma ještě čekalo nemilé překvapení, které mělo jeho vztek ještě probudit. Co vztek. Zuřívost! To však ve chvíli, kdy zajížděl do garáže, ještě netušil. Již se mělo stmívat.

Obrázok

Annebell pobývala v zahradě, což syn poznal podle jejího veselého popěvku, který se nebála hlasitě reprodukovat při zalévání. Nechtěl ji rušit a hlavně se chtěl co nejdříve vysprchovat a převléct, protože byl dnes hrozně zpocený a špinavý. Neptejte se, co všechno toho dne musel dělat... Proklouzl tiše bytem, aby ho nikdo nemusel cítit a prošel bez povšimnutí až do koupelny, kde ze sebe shodil všechno co měl na sobě a vstoupil pod očistný proud sprchové baterie. Než se řádně vysprchoval, vymydlil, omyl, osušil, rozčesal, učesal a při té příležitosti i nahrubo oholil, už se značně setmělo. Pak s odporem sebral pracovní oblečení, hodil jej nahromadu na chodbu, že je potom odnese do koše na špinavé prádlo ve spodním patře a šel se ještě obléci do nějakého domácího oblečení. Když šel po schodech uslyšel protivný mužský hlas.
"Paní Loncrainová, otevřete!! Určitě vám to v tom pyžamku moc sluší!! A naše čtenáře zajímá slavná osoba jako obyčejný lidský člověk. Jako každý z nich. Aspoň mi můžete snadněji ukázat své bříško! Bude to holčička, chlapeček? A co z něj plánujete udělat? Dalšího Dumase po vás nebo z něj bude po otci jen obyčejný zlodějský slídil?"
"Běžte pryč!!" ozvalo se přidušeně zpod dveří Priscilliným hlasem. John vztekle vhodil prádlo do koše po své levici a prokřupal si klouby na rukách. Žíla na čele mu vyběhla v celé rudé kráse.
"Co si to dovoluješ, ty šmejde?!" novináře zuřivě za rukáv vytáhl zpod rohu ode dveří do knihovny, kde se Priscille schovávala.

Obrázok

"Myslíš si, že jsi s tím svým odporným novinářským odznakem středem vesmíru? Já ti na něj velmi rád plivnu, aby jsi věděl, jaký odpor k tvému řemeslu chovám. A neskončí to u odznaku, ale na tvém vyžehleném ksichtu, který tady na mě vystrašeně čumí. To by ses divil, s jakými floutky už se musel zlodějský slídil jako já vypořádat a věř mi, že když kladou odpor, pár dní se ve vězeňském zrcadle nepoznávají. Ale jestli tě to potěší, ty si nemusíš dávat ani tu práci s odporem. Rád ti tu čest s mou ruční změnou vizáže udělám bez důvodu. Bez důvodu... Co to povídám? Nikdo z těch které jsem svou prací obdařil to nepotřeboval více než ty, ty hyeno oplzlá! Jsem sice unavený, ale na takovou hnidu společnosti jako jsi ty nepotřebuji ani šlofíčka!"
"Pa-pa-pane Loncraine, u-u-uklidněte se!! Já to tak nemyslel. Hned půjdu pryč!"
"To tedy půjdeš, ale ne s prázdnou! A buď rád. Aspoň budeš mít o čem psát, jestli na ty svý štětiny uvidíš: "John Loncraine má násilnické sklony" Milérád ti ten solokapr dopřeji" Na Johnově tváři hrál děsivý krvežíznivý škleb.

Obrázok

"Johnéé!! Prosím tě, přestaň s tím šikanováním a poslouchéé-éé-ééj!! Ááááuuu!"

Obrázok

John pustil límeček novináře, který už měl v pěsti, a všechna zuřivost a nenávist k tomu hubenému zákeřnému chlapíkovi před sebou z jeho žil vyprchala. Když slyšel Priscillin naléhavý křik, krev naopak ztuhla. Novináře odhodil ledabyle stranou a přiskočil k zamčeným dveřím knihovny.
"Lásko, co se děje??" vyjekl přidušeně a srdce mu bušilo strachem. "Sežeň Annabell ty bídáku!! Nebo zavolej sanitku!!" Novinář se však třásl na místě a v šoku na něj vyděšeně koukal.
"Nestůj tady nebo ti ten napudrovanej frňák vážně rozbiju!" zavrčel John netrpělivě.
"Johne!!"
"Ano?" otočil se zpět ke dveřím.
"Přestaň," vydechla Pris přes dveře vyčerpaně.
"Ano, promiň, ovšem zlatíčko. Co teď ale musíš udělat, je, odemčít ty dveře, jinak ti nepomohu."
"Ale... Já... NEMŮŽU!! OUU!!"

Obrázok

"Začalo mi to už před nějakou dobou, ale držel mě tady ten kluk a nyní... Aáá... Je to strašné. Ty kontrakce už jsou strašně silné."
Novinář mezitím zmizel. John vztekle sykl mezi zuby a rychle vytáhl vlastní telefon.
Do deseti minut přijela sanitka. V tom mezičase se v lepší chvilce podařilo Pris odemčít dveře a nyní byla na sedačce pod Johnovým dohledem. Annabell, jak John zjistil, nebyla doma. Saniťáci řekli Johnovi, ať s nimi nejezdí. Že má dojet do nemocnice sám.
"Potřebujeme se o ni postarat a bez urážky - akorát byste nám tam překážel."
"Já to chápu," kývl na srozuměnou John, "Stejně tady musíš zůstat se synem než se vrátí má matka." Pak už jen sledoval odjíždějící sanitku z domovních dveří. Počkal až se vrátí Annabell, aby jí dal vše na srozuměnou a nechal ji tu s Jamesem a potom i on vyjel směrem do nemocnice. Ruce se mu při řazení klepaly a chvílemi nevěděl, jestli slyší blinkr nebo své bušící srdce. Do nemocnice však nakonec ve zdraví dorazil a co nejrychleji spěchal za Priscille, která ho nyní tolik potřebovala. Avšak ne víc než ji potřeboval on mít na očích.

Obrázok

Konec první části


Vím, že je to krátké ale nemohla jsem si pomoci to tady neukončit :D Ještě dnes druhá část :whistle: :wink:
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod schnegy » Pia 10 Feb 2012, 15:31

Tesim sa na nu :D
Science is organized knowledge. Wisdom is organized life.
(Immanuel Kant)
Obrázok užívateľa
schnegy
Starec
Starec
 
Príspevky: 3126
Registrovaný: Sob 22 Mar 2008, 17:32
Pohlavie: Simka

PredchádzajúciĎalší

Späť na Príbehy

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť