Rodinná kronika

Ukážte svoj talent v písaní alebo natáčaní príbehov v 3. generácii Simov!

Moderátor: Totodile7625

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Pon 20 Máj 2013, 21:13

Křest ohněm

Týden následující po kulatých narozeninách proběhl v nejvzornějším pořádku. Priscille však vůbec netušila, jak moc měla být za ten mír vděčná a jak hýčkat si jej měla. Protože právě tento klid dům opustil s jedním brzy ranním dlouhým protivným zazvoněním u domovních dveří.
Naštěstí už byli všichni dospělí vzhůru ovšem pouze v nočním prádle, kromě Annabel, která se oblékala hned po probuzení, aby zbytečně nemusela chodit do schodů. Poslala tedy manželé se obléci a sama se vydala na obchůzku.
Byla velmi překvapená, když ji před dveřmi čekal pohledný, opálený mladý muž s francouzským "Salut!"
"Eh?" Annabel se však obratně probrala a opáčila: "Oh ano jistě - salut!"

Obrázok

Naštěstí zjistila, že nebude muset oprašovat svou chabou francouzštinu a to hned s další cizincovou větou: "Je John v domě?"
"John? Ovšem, ovšem. Pojďte dál a vítejte."
Uvedla hosta dovnitř a zavolala: "Johne! Návštěva, pospěš si!" Nevěděla proč, ale její talent navazovat s lidmi přátelské vztahy zde selhal. Jednoduše to nebylo přirozené. Že by tou jinačí národností? Říkala si. Nevěděla, netušila, ale cítila, že Pierre do života klid vnést jistě nemůže. A nemýlila se...
John však podobné myšlenky neměl. Ihned jak Pierra uviděl, rozzářil se jako vánoční stromeček: "Pierre! Příteli, kde pak jsi se tu vzal?"

Obrázok

"Nevěřil bys, Johne, ale přišel jsem tě navštívit," odpověděl Francouz pěknou češtinou. "Stýskalo se mi," mrkl na něj. "Slíbil jsi, že opět přijedeš, ale už jsem tě u nás neviděl."
"Pochop, není to přes kopec. A mimo to, já mám teď jiné starosti než cestovat po Provence." Opáčil hořce. "Však víš. Sice za tebou nejezdím, ale e-maily ti psát nezapomínám. Za to ty máš občas problémy mi odepsat."
"Nejsem zrovna technicky založený člověk. Však ví. Já fušuji spíš do toho umění."
"To jsem postřehnul." Pak John ztišil hlas. "Copak, závidíš mi můj "kus"?" A hodil okem po zrovna procházející Priscille, která na Pierra s úsměvem kývla na pozdrav. Když však za zády slyšela "kus" úsměv se pomalu vytratil.

Obrázok

Copak jsem kus masa?! Zavrtěla hlavou, ale pro slovo se nechtěla zlobit. Jen jí to překvapilo, protože John byl spíše gentleman a tímto způsobem nemluvil. Mávla si rukou a šla uklidit nádobí, které zůstalo po rychle ukončené snídani. V tom ztuhla znovu. Ozval se až zvířecí řehot. Málem upustila talířek, který právě svírala. Nelidský zvuk pocházel z úst jejího všude pověstného distinguovaného muže.
Možná to může čtenářům připadat zvláštní, že se Pris zastavovala nad takovými malichernostmi, ale ona za těch pár let, co byli s Johnem svoji, na takové způsoby z jeho strany nebyla zvyklá. Byl to šok. A ještě k tomu byla rozespalá a podrážděná z narušeného rána. Půl sedmé nebyl zrovna čas na neohlášené návštěvy. A byl tu i třetí důvod. Ženský instikt škrabal Priscille nepříjemně v žaludku. Tušila, že něco začíná.

Obrázok

A také že ano. Domáctnost byla navyklá na jistý chod. Děti vyžadovaly 24hodinovou denní pozornost, syrové jídlo samo neskákalo na pánvičku ani do hrnce, rozrůstající se zahradní závod si vyžadoval svou časovou daň a dům se sám neuklidil. Ke všemu práce a drobné jiné náhodné povinnosti. Zkrátka když jeden z týmu začne zaostávat, či spíš se na svou úkol v týmu zcela vykašle a ke všemu přibude povinnost v podobě dohledu na přestárlé dítě v těle náročného muže s francouzským přízvukem a velkým apetitem, systém se bortí jak křehký domeček z karet. Nastaly časy, kdy si malý James musel začít hrávat sám a to často na dlouhou dobu s plnými kalhotkami a prázdným bříškem, jelikož tatínek zapomněl na svoji šichtu u dětí a bez ohlášení se nechal v poledne vytáhnout Pierrem na vandr a do hospody na pivo. NA PIVO! Naštěstí James byl zlaté a trpělivé, málo náročné dítě.

Obrázok

Obrázok

Ano, pochopili jste to naprosto správně. Pierre se rozhodl k příteli nastěhovat na neurčito. Prý si chce zdejšího odlišného podnebí užít plnými doušky, tak jak on to rád. John nic nenamítal a žen se nikdo neptal. John začal Priscille od příchodu Pierra přehlížet a když jej večer čekala, většinou nepřišel dříve než znavená po celém dni, kdy musela obstarat všechny Johnovi povinnosti (kromě jeho povolání) tvrdě usnula. Ať už nepřišel díky noční práci nebo z kulečníku s vínem a franzouským chansonem.
Opravdová pohroma však byla, když John nebyl doma delší dobu, jelikož si ho vyžádala práce a Pierre se začal nudit. Nestávalo se málo, že Annabel zoufale vyhlížena snachu, aby ukončila její soužení, protože ať dělala cokoliv, nedokázala na Pierra nijak zapůsobit. Ani nevěděla jak. Vždyť možná to ani nedělal schválně. Může bouře za to, že ničí? Priscille ovšem měla větší jasno než tchýně. Když přišla domů a rozhlédla se, neostýchala se na celý dům hlasitě zařvat.
"PIERRE GARDELE, OKAMŽITĚ SEM, POKUD SI CHCEŠ JEŠTĚ NĚKDY UŽÍT MUŽSKÝCH RADOSTÍ!" Neupřesnila, které radosti měla na mysli, ale Pierre buď nebral její výhružku vážně, nebo nechtěl riskovat, že svou výhružku splní, ať už přijde či ne. Na milou výzvu se tedy nedostavil.
Priscille neztrácela drahocennou energii na to ho hledat a pustila se do zažehnávání škod.

Obrázok

Pierre na její vztek brzy zapomněl. Jakmile měl Johna zase po ruce, vyrostl mu pověstný hřebínek opět jako hlava hydry, akorát že ne dvojitě. Neztrácel čas jej zase kazit. V neděli v poledne se z druhého patra ozval ohromný řev. Dva kolohnáti seběhli s neutichajícím jekem schodiště, kde nakřápli šprušli a ještě v pyžamech se začali hlava nehlava mlátit naditými polštáři.

Obrázok

Když se na chvíli při hekání trošku rozhostilo ticho, zrudlá Priscille a ztrápená Ann uslyšely jiný křik. Byl to křik probuzených dětí, které před chvílí uspala po poledním krmení. Rázným krokem rozrazila dva "tupce", jak na ně rozhořčeně sykla a zmizela v horním patře. V Johnovi se rozhořel plamínek studu, ten však zahnal Pierre, který se na celé kolo rozesmál. John chvíli váhal a nakonec se přidal.
Bohužel čas, kdy si James musel hrát ve ztížených podmínkách sám (malou Audrey maminka nebo babička nosily všude ve vaku), protože nebylo možné jej brát všude sebou, se prodlužoval a stále nebylo daného konce.

Obrázok

Obrázok

Priscille se nechtěla s Johnem hádat. Věděla, že Pierre má na něj špatný vliv a už pár dní před jeho příjezdem si všimla, že John má deprese, tedy je proto k jeho vlivu tolik svolný. Podle ní prostě procházel krizí a Pierre ho po jedné strance z jeho krize vytahoval, i když to sám ve své nadutosti netušil, že přišel ve správný čas (blbec jeden). Rodinný život občas dokázal člověka vyčerpat, zejména psychicky. Ale nyní potřebovala pomoci ona, z Pierra ji už na čele naskakovala žíla a její život se nyní proměnil je v chaos, stres a povinnost. Ale vůbec neměla zkušenosti ve vyhazování známých a Annabel z neznámých důvodů změkla a v poslední době ani nemluvila, takže z její strany ráznost čekat nemohla. Za to ji ovšem neocenitelně pomáhala vyrovnávat Johnovu současnou dětinckost a nespolehlivost a snažila se vynahrazovat Jamesovu častou samotu.

Obrázok

Každopádně James se přes všechny podmínky vyvýjel nadevše zdravě.

Obrázok

A když se Pierre na delší dobu někde nevysvětlitelně zdržel, John získával svou dřívější tvář, z čehož Priscille s úlevou usuzovala, že když bude ještě chvíli trpělivá, vše dobře dopadne.

Obrázok

Obrázok

Obrázok

Obrázok

Obrázok

Obrázok

"Už je unavený, miláčku. Měl by jít spát."
"Postarám se o to, neboj se."

Obrázok

Obrázok

"To je můj statečný chlapec!"

Obrázok

V dalším díle nám někdo vyroste...
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Mel 11 » Pon 20 Máj 2013, 21:43

Vidím, že máš svoju rodinku späť :) , na moju veľkú radosť, už mi tie príjemné epizódky z ich života chýbali! Máš skvelý spôsob písania, aj napriek menším nezhodám Priscille a Johna sú plné optimizmu. Pokračuj čo najskôr! (Ale samozrejme nezanedbaj školu :lol: )
Obrázok užívateľa
Mel 11
Batoľa
Batoľa
 
Príspevky: 146
Registrovaný: Uto 02 Feb 2010, 10:33
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Simko » Pon 20 Máj 2013, 22:12

Jupíííííí!! :D Novy dielik! :D :D
Ani nevieš ako si ma potešila! :) Strašne sa mi páčil! Síce tam boli medzi nimi nejaké nezhody ale páčil sa mi! :)
Leia, ty vieš proste tak úžasne a fascinujúco písať! :) Hrozne sa teším na ďalší dielik! :)
A dúfam že už nebudem musieť tak dlho čakať. Ale somozrejme chápem že si mala povinnosti a nestíhala si!
Ak chceš zažiť niečo čo si ešte nikdy nezažil, musíš preto spraviť niečo čo si ešte nikdy neurobil. :)
Obrázok užívateľa
Simko
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 729
Registrovaný: Sob 23 Jún 2012, 17:09
Pohlavie: Sim

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Nemesix » Pon 20 Máj 2013, 23:29

Super to je, nemám slov :wink: ..chcem Ďalší diel! :D
Obrázok užívateľa
Nemesix
Starec
Starec
 
Príspevky: 1211
Registrovaný: Pia 24 Jún 2011, 21:02
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod PrincessLeia » Uto 21 Máj 2013, 12:52

Jsem ráda, že jsem očekávání úplně nezklamala. To je odměnou :) Celkem mi to pomáhá trošku se uvolnit. Z toho učení už mě bolí hlava a chce se mi zvracet :! :(
S novým dílem nechci otálet. Vlastně už jsem něco zpracovala. Nakonec je to pouze krátké pokračování, ve kterém ještě nikdo nevyroste, jak bylo slíbeno. Přesto doufám, že se vám bude líbit

Obrat

V domě bylo výjimečný klid. Jen občas se do ticha zasmál malý James, kterého maminka učila v přízemí říkanky. Babička Annabel byla na trhu, kde prodávala právě sklizené plody, John ještě ležel v posteli po noční směně a Pierre se kamsi zašil s jakousi svou francouzskou knihou.
V tomto domácím poklidu se křik nejmladší Audrey rozezněl jako v kostele.

Obrázok

Priscille již chtěla vstát, když se nad schody ozval manželův hlas:
"Jsem vzhůru, zlato. Zajdu tam, nenech se rušit."
Priscille se krásně potěšeně usmála, což ale John samozřejmě nemohl vidět. Mohl ale zaslechnou vděčné: "Děkuji."
Když vstoupil do dětského pokoje, podivil se, že zrovna tady nalezl přítele, který se tomuto pokoji vždy obezřetně vyhýbal.
"Co tady děláš?"
"Babča si zamyká, tebe jsem nechtěl rušit, v koupelně to smrdí po zásypu a salonek je také zabezpečený. Myslím, že tvoje žena mi příliš nevěří."
"Ty se ji divíš? Po té záležitosti s piánem? Za nové součástky musela Pris vydat své měsíční úspory a ještě týden jsme to ladili."
"Malichernost."
"A proč nejsi ve svém pokoji nebo jsi nešel dolů do knihovny? Dům se mi nezdá malý na to, aby jsi musel sedět tady. Popravdě, kdybych věděl, že sis to tu vybral za své útočiště, Audrey bych si odnesl k sobě ať už by plakala či ne."

Obrázok

"Eh. Vidím, že tě fascinovala jedovatost tvé drahé krásné polovičky. Má na tebe hodně špatný vliv. Horší než jsem si myslel. Co se týče toho proč nejsem v pokoji, tak to proto, že je malý a nudný. Taková klícka. A dolů jsem nešel proto, že pod schody hlídá tvoje stará."
"Pierre, jsi můj kamarád, ale Priscille si do huby neber."
"Do huby," zasmál se falešně Pierre. "Tak to máš ale definitivně ode mě. Ta tvá arogantní cuchta by ti za takové slovo odmítla dát cukřík." John ztuhnul a nevědomky stisknul svaly na rukou. V náručí ovšem držel Audrey, které se to nelíbilo a opět začala plakat.
"A zacpy té holce už pusu. Nedá se to poslouchat," odsekl Pierre a vrátil se ke knize.

Obrázok

"Změnil ses Pierre Gardele. Nevím, co mě na tobě ty první dny fascinovalo, ale ty s Pierrem, které jsem ve Francii poznal, nemáš již nic společného. Bude nejlepší, když odejdeš. A to ještě dnes. Zavolám taxíka na nádraží. Odtam ti to na nejbližší letiště potrvá přinejmenším 2 hodiny. Dost času na to, aby sis zabukoval nějaký let. Ve vlaku je wifi. Na sbalení máš čas do 12. hodin. Odejdi z našeho života stejně rychle, jako jsi přišel." Než stačil francouzský host cokoliv říct, John se otočil a odešel.
Když John scházel již oblečený ze schodů do přízemí, kdy v náručí svůj nejmladší poklad, Priscille byla ještě s Jamesem. Johna si nevšimla, takže ji mohl nerušeně pozorovat.

Obrázok

Obrázok

Jaký já byl idiot. Pomyslel si. Jak jsem jen mohl mít vztek na takový to život...

Obrázok
"I am a reader. Not because I don't have a life, but because I choose to have many." - Anonymous
Obrázok užívateľa
PrincessLeia
Starec
Starec
 
Príspevky: 1935
Registrovaný: Pia 01 Okt 2010, 14:35
Bydlisko: Czech Republic
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Nemesix » Uto 21 Máj 2013, 15:20

krásne , hoc iba krátke :wink: ..
Obrázok užívateľa
Nemesix
Starec
Starec
 
Príspevky: 1211
Registrovaný: Pia 24 Jún 2011, 21:02
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Simko » Uto 21 Máj 2013, 16:27

Musím súhlasit!
Naozaj krásny diel! :) A som rád ze John poslal toho kamaráta prec.
Bol az moc drzý! :?
Ak chceš zažiť niečo čo si ešte nikdy nezažil, musíš preto spraviť niečo čo si ešte nikdy neurobil. :)
Obrázok užívateľa
Simko
Rodič
Rodič
 
Príspevky: 729
Registrovaný: Sob 23 Jún 2012, 17:09
Pohlavie: Sim

Re: Rodinná kronika

Poslaťod schnegy » Uto 21 Máj 2013, 19:33

Je skvele, ze si sa vratila k rodinnej kronike! Velmi rada si pribehy tvojich simikov precitam, len co budem mat trosicku viac casu po skuskach. Uz teraz sa na to tesim :)
Science is organized knowledge. Wisdom is organized life.
(Immanuel Kant)
Obrázok užívateľa
schnegy
Starec
Starec
 
Príspevky: 3126
Registrovaný: Sob 22 Mar 2008, 17:32
Pohlavie: Simka

Re: Rodinná kronika

Poslaťod Flora Kreslená » Štv 23 Máj 2013, 21:13

Úžasné dva diely! Som neskutočne rada, že sa Rodinná kronika vrátila :heart:
Flora Kreslená bola moja prvá Simka a nikdy na ňu nezabudnem
Obrázok užívateľa
Flora Kreslená
Starec
Starec
 
Príspevky: 2219
Registrovaný: Uto 09 Mar 2010, 22:33
Pohlavie: Simka

Predchádzajúci

Späť na Príbehy

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 3 hostia