Ahoooj všem. Omlouvám se, že jsem tu dlouho nebyla. Nějak jsem na totoforum uplně zapomněla, snad i proto, že jsem myslela, že příběh už nikdo skoro nečte, ale protože jsem se zmílila a chci to napravit přináším nový díleček.
11.DílDanettSeděla jsem, jak přikovaná a vduchu prosila boha, ať se Bess probudí a nenechává mě v tom samotnou. Dnes zvuky byly hrozivé a intenzivnější, vypadalo to, jako by to souviselo s Bess, že by ji někdo hledal,chtěl ji získat a dokončit to, co začal? Na tohle jsem nechtěla ani pomyslet. Opět jsem v hlavě měla tolik otázek. Kdy tohle skončí? Co se to tu děje? Proč se to děje? A mnoho dalších....
Bess lehce oddychovala a byla ponořená do svých snů, teď ji nic netrápilo, možná akorát dějství snu. Pořád měla obličej pohmožděný škrábanci a modřinami. Hromadila se ve mně zloba se smutkem zároveň. V téhle situaci jsem si vzpomněla na Brice. Jak by se zachoval asi on? Nevím proč, ale začínám si uvědomovat, jak mi ten chlap chybí. V onom strachu, který prožívám, je lepší myslet na něco pozitivnějšího. Za tohle všechno si můžu jedině sama, tolik jsem chtěla být chvilku sama a urovnat si všechno v hlavě. Proč já jsem sem zatraceně lezla, moje zvědavost po poznání mi nedala spát.
Ale kdybych tu nebyla, Bess by přišla o život a to bych si nikdy neodpustila.
Venku se odehrávalo něco o čem nikdo neměl ponětí. Hrozivé zvuky doprovázelo vytí vlků a pomalu, ale jistě se schylovalo k bouři. Běhal mi mráz po zádech, něco tak hrozného jsem snad ještě nezažila. Přála jsem si být doma s Bricem, popíjet horký čaj a sledovat spícího Chipsyho, prostě cítit tu rodinou idylku.
Tohle všechno jsem si mohla jen představovat, skutečnost byla jiná. Byla jsem zde, obklopená něčím neidentifikovatelným.
Konečně jsem se odhodlala pomalu se zvednout a dojít si pro knihu, doufala jsem,že aspoň u té zapomenu na vše, co se tady děje.
----------------------
Brice,, A po té odešla.‘‘
Dopověděla mi Chiaki návštěvu Danett. Cítil jsem se hrozně, nejen kvůli Danett, ale teď už i kvůli Chiaki. Byla vážně nemocná a já jsem vtrhnu, přidělávat ji další starosti, musím se ji nějak rozumně omluvit.,, Slečno Chiaki, chtěl jsem se vám omluvit, že jsem sem takhle vpadl, proto bych byl rád, kdybyste přijala mou nabídku na večeři, hm?‘‘
Chiaki se zarazila, byla na pochybách, jestli přijmout,nebo odmítnout.,, No já nevím, přijde mi to vůči Danett nespravedlivé.‘‘
,, Ale proč? Jen vás chci pozvat, jako omluvu za vám přidělávané starosti, na večeři. To není nic hrozné, žádné rande ani nic podobného. Nejsem žádný záletník, miluji Danett a nikoho jiného.‘‘
,, Tak tedy dobře, ale opravdu jen, jako omluvu nic víc v tom nehledejte.
,, Jsem velmi rád, za vaše přijetí. Vyzvednu vás dnes v 8 hodin večer, ano?‘‘
,, Dobře, budu vás očekávat.‘‘
,, Tak, děkuji vám za vaše informace a snad jsem vás moc neunavil, držte se, Danett by si to určitě přála. Nashle a večer jsem tu, jako na koni.‘‘
,, Dobře, děkuji vám. Nashle Brici.‘‘
Zamávala mi na cestu a opět zabouchla domovní dveře. Po cestě jsem přemýšlel o všem, co mi Chiaki sdělila. Měl jsem v hlavě hrozný zmatek, ale byl jsem si takřka jistý, že odchod Danett nebude kvůli mně, nýbrž kvůli Chiaki, ale proč? Mohli jsme to zvládnout společně, od toho jsou partneři, aby si navzájem pomáhali. Bože, proč jen ji tolik miluji?
V zamyšlení jsem došel k našemu malebnému domečku, kde už mě vrtícím ocáskem vítal Chipsy, těšil se, že ho vezmu na obvyklou obchůzku. Pořád jsem si říkal, co na něm ta Danett vidí, ale když jsem pohlédl do těch jeho tajemně prosících očí, nemohl jsem odolat a hned jsem mu připnul vodítko. Vydali jsme se na předvečerní procházku ulicemi.--------------------------------
DanettPomalu venku začínal nastávat klid, nebo jsem si to aspoň myslela. Nechtěla jsem tu Bess nechávat samotnou, aby se jí něco nestalo, jelikož jsem byla přesvědčená, že ty zvuky jsou kvůli ní. Seděla jsem v křesle a pročítala si historii tohoto lesa. Knihu jsem našla zastrčenou ve spodní polici knihovny.
Že by mi babička, něco zatajila? Proč mi vyprávěla onu legendu, když ona se z lesa vždycky dostala a s ní i já, když jsem byla malá?
Nic z toho mi nedávalo smysl, nezbývalo mi nic jiného než čekat, až se Bess probere a vše mi vyjasní.
Další věc, co mi nedávala smysl, byla proč zde v lese je jiný čas? Zde byla hluboká noc a ve měste teprve rané odpoledne?
Tohle jsem vypozorovala, už v mládí, a když jsem se ptala babičky, jak je to možné, s úsměvem na tváři mi odvětila, že jsou někdy věci, které si nikdo nedokáže vysvětlit a teplou rukou mě pohladila po mé lehce opálené tváři.
Tyhle vzpomínky na babičku mi v hlavě dělaly nepořádek a nejistotu. Existuje snad jiný svět, o kterém nikdo nemá ani potuchy?
V zamyšlení jsem se oblékla do teplého pyžama a vydala se do místnosti vedle. Chtěla jsem se trochu ohřát u krbu a soustředit se na knihu.----------------------
ChiakiByla jsem v rozpacích z Bricova pozvání. Nemohla jsem se zbavit pocitu obelhávání Danett. Nikdy jsem neměla v úmyslu udělat ji něco tak strašného, jako přebrání partnera. Tahle večeře není žádné rande, nýbrž omluva, snažila jsem se uklidnit.
Den ode dne jsem byla slabší a narůstala ve mně hrůza smrti. Nechtěla jsem umřít takhle mladá. Život teprve před sebou. Přála jsem si hodnotnou rodinu. Milujícího manžela a 2 krásné, zdravé děti. Rodinný baráček na vesnici a jsem tam vyjet si na dovolenou, ať už k moři, či na hory. Tohle bylo mé jediné přání, kterého jsem se nechtěla jen tak vzdát, byla jsem odhodlaná bojovat.
Tímhle přemýšlením ničeho nedosáhnu, musím jednat. Dnes vyrazím na večeři a zítra k doktrovi na poradu, co podstoupit pro moje uzdravení.
Došla jsem si pro čistý ručník a pak honem do koupelny, naložit se do voňavé koupele.
Koupel byla neskutečně povbuzující a dodávala mi energii, dokázala jsem se příjemně odreágovat a nemyslet na nic špatného.
------------------------
BriceNemohl jsem se ubránit pocitu, jak je Chiaki hezká dívka, proto mi bylo smutno, že tak mladou dívku postihlo něco tak hrozného, ale ona se bez boje nevzdá věděl jsem to a byl jsem si jistý, že ona vyhraje. Už s lepší náladou a pobrukováním jsem se strojil na dnešní večeři.
Těšil jsem se a narůstala ve mně i nervozita, ale proč? Vždyť to není rande, tak proč jsem tak nervózní, jako kdybych šel na svoje první rande? I přes to, že jdu na večeři s jinou dívkou, nepřestal jsem myslet na Danett, ona je dívka mého srdce. V hloubi duše, jsem doufal, že se brzy vrátí a budeme spolu a konečně si řekneme své ano.
V těchto myšlenkách jsem mrkl na hodiny a hle už byl čas pomalu vyrazit.
Poklidil jsem nepořádek, pozhasínal světla, rozloučil se s Chipsym a vydal jsem se na cestu.-------------
ChiakiZkoušela jsem si různé kousky oblečení, ale všechno mi připadlo strašlivé. Když jsem si zkoušela jedny šaty, zamotala se mi hlava a udělalo se mi mdlo před očima. Musela jsem se rychle posadit.
,,Ne tak to by nešlo,‘‘ říkala jsem si. Nejlepší by bylo, kdybych zůstala doma, ale to už nejde Brice už je určitě na cestě. No počkám až přijde a pak se dohodneme, co dál.
Pokusila jsem se vstát a doobléct šaty, které vypadaly nejlépe. Pak jsem ještě popadla šminky ležící opodál a trochu si poupravila make-up.-------------------
DanettNevím, jak se mi to povedlo, ale usnula jsem na pohovce. Dnešní den mě natolik vyčerpal, že se mi víčka samy zavřely. Zkoušela jsem se bránit, ale moc to nepomohlo, únava mě stejně na konec přemohla.
Nevím, jak jsem spala dlouho, ale mě to moc dlouhé nepřišlo. Někdo s semnou začal lomcovat, bylo to prudké a vystrašené. Když jsem konečně rozlepila mé unavené oči, vzhlížela na mě vyděšená Bess.
,, Copak se děje?‘‘
,, Danett, musíme odejít, nesmíme tu zůstat další noc, není tu bezpečno.‘‘
,, Bess, uklidni se. Co se stalo?‘‘
,, Ty zvuky, které určitě slýcháváš každou noc, nejsou náhodné. Chtějí tě dostat.‘‘
Jakmile tohle vyslovila, jako by se ve mě krve nedořezal. Nechápavě jsem na ni koukala.,, Kdo, mě chce dostat? Co to povídáš, za nesmysly?‘‘
-------------------------
ChiakiZ příprav mě vylekal zvonek. Bez pochyby to byl Brice, pomalu jsem sešla schody a došla ke dveřím.,, Dobrý večer, Brici.‘‘
,, Dobrý večer, krásná slečno. Můžeme jít?‘‘
,, No, víte, mám na vás prosbu?‘‘
,,Ano?‘‘
,, Nemohli bychom zůstat tady? Když jsem se oblíkala, hrozně se mi zamotala hlava a udělalo se mi nevolno, nerada bych, aby se to opakovala někde v restauraci.‘‘
,, Pane bože, jste vpořádku?‘‘
,, Ano, už je to lepší, jen bych raději zůstala tady.‘‘
,, To není žádný problém, něco si objednáme, nebo uvaříme.‘‘
,, Tak dobře.‘‘
Usmála jsem se.S těmito slovy jsem ukončila náš rozhovor, vyzvala Brice dovnitř a pak zabouchla dveře.To be continued......