Vracející se vzpomínky

[Tatranka525]

jeeej je to velmi pekne sa mi paci ten dej aj tvoj styl pisania. je to rozhodne jeden z mojich najoblubenejsich pribehov

[Janika31]

Tatranka525:Pááni to je pro mě velká pocta, děkuju za krásný koment.

[tamuska]

akurat som docitala dieliky super pribeh a je to skvele ze stretla kamaratku ktoru pred tolkymi rokmi stratila odchodom som zvedava na pokracovanie

[faaster]

excelentný diel! nemám žiadnu výhradu a naozaj skvele píšeš!

[Janika31]

Juuu děkuju vám za pěkné komentíky. Moc mě těší a povzbuzují k psaní.

[Lincey]

Velmi milý diel, páčilo sa mi,že stretla svoju kamošku po tak dlhom čase. Som zvedavá na toho jej priateľa,moc sa mi, už len z jej rozprávania, nepáči.

[Janika31]

Lincey:Nech se sama překvpait, jaký Brice doopravdy je:)Jinak též děkuji za komentek

[Janika31]

3.Díl

Lenost mě přemohla, tak jsem se ještě pěknou chvilku převalovala v posteli. Já vím, je to hřích, takhle se vyvalovat v posteli, když je venku tak pěkně. Neměla jsem pojem ani o čase, když v tom jsem ze zdola uslyšela randál telefonu. Nakvašeně jsem vyběhla z postele, abych zjistila, kdo mě v tak brzkém čase vyhání ze zahřáté postýlky. Seběhla jsem točité schody a zamířila si to do pokoje, kde je umístěn telefon. Čapla jsem sluchátko a rozespale jsem uvítala volajícího.
,,Ano, kdo volá?‘‘
,, Ahoj pusinko, ty ještě spíš? Já zachvilku přijedu k tobě. Už jedu z letiště.‘‘
Vytřeštila jsem oči, až teď jsem si uvědomila, že má přeci přijet Brice a ke všemu asi tak brzký čas nebude, jak jsem si myslela. Na hodinách, které mi vysely v pokoji na zdi odbilo 12 hodin. Jak jsem na všechno mohla zapomenout?
,,Nee nespím, už tě plně očekávám.‘‘
Zalhala jsem.
,,No tak to si mě velice potěšila.‘‘
Odvětil Brice klidným hlasem.

,, Tak já to tu půjdu trochu nachystat, aby si viděl můj domeček v plné kráse.‘‘
Značně jsem se vymluvila, abych stihla uvařit a připravit se na jeho příjezd.
,,Dobře pusinko, budu tam asi tak za hodinku. Mám tě rád.‘‘
S těmito slovy položil sluchátko.

Vyletěla jsem nahoru do ložnice a začla poklízet neustlanou postel. Tuhle věc jsem měla takřka vmžiku. Po té jsem zamířila do koupelny a napustila jsem si horkou vanu, abych se trochu odreágovala a smyla ze sebe strach, který mě upozorňoval, že to nestihnu.
Vana pro mě byla velice příjemně uklidňující čast dnešního dne. Dokonce jsem si stihla i umýt svoje poslední dobou zanedbávané vlasy. Smutně jsem vylezla z vany a usušila se.
Po té moje kroky smiřovaly zpět do ložnice. Musela jsem si vybrat něco vhodného na sebe. Už i z důvodu, abych se svému příteli zalíbila. Pěknou chvilku jsem se přehrabovala ve skříni, až jsem našla komplet, který se mi líbil ze všech nejvíce. Oblékla jsem se a jelikož venku opět panoval slunečný den a teplota byla vysoce nahoře, otevřela jsem okno, aby do ložnice vplul čerstvý vzduch. Pak už jen zbývaly upravit vlasy a líčení. Nakročila jsem před zrcadlo a lehce jsem se nalíčila, proč to přehánět, v jednoduchosti je krása. S vlasy jsem to také moc nepřeháněla, jen jsem si je vzadu stáhla do menšího culíčku. Ještě jsem ze šuplíku vytáhla své oblíbené brýle, jako poslední doplněk, abych byla perfektní.
,, No nevím, lepší už to asi nebude.‘‘ řekla jsem si pro sebe s klidem.

Po mém zkrášlení, jsem zamířila do dosud opuštěné kuchyně. Chipsy ještě s klidem oddychoval ve svém, psím pelíšku, proto nestihl v kuchyni udělat neplechu s jídlem, které vždy rozhází všude kolem, jak se zběsile živí.
Zamířila jsem k lednici a vytáhla případné suroviny na oběd, který jsem chtěla chystat. Brice bude mít určitě velký hlad, proto jsem se rozhodla pro vepřové. Miluje vepřové stejně , jako já.
Zanedlouho ta vůně vytáhla z pelíšku i Chipsyho a už očuchával, odkud ta vůně vychází. Poklidně se posadil na podlahu a začal se dožadovat pozornosti, že by si taky rád dal něco k snědku.
,, I ty uličníku, támhle máš granulky.‘‘ S úsměvem jsem dodala.
Granulky mu byly očividně ukradené, jelikož se žádné granulky nevyrovnají masu.
Nemohla jsem odolat, jeho prosícím očím, proto jsem mu hodila kousek masa. Jak ten byl spokojený.
Připravený oběd jsem vložila do trouby, aby se maso upeklo do zlatova, jak to všude říkají.
Chtěla jsem se chvilku usadit na židli, jelikož jsem byla splavená, jak pes. Když v tom se rozezvoněl zvonek.
Ani chvilku jsem nezaváhla nad tím, kdo by to mohl být. Natěšeně jsem běžela ke dveřím a s otevřenou náručí už mě očekával Brice. Můj Brice.
Vrhla jsem se mu kolem krku a pěknou chvíli jsme se ještě objímali.

Sladce mě políbil na má ústa a stihl mi pochválit můj vzhled. Trochu jsem se začervenla, moc mě to potěšilo.
Po té jsme oba vešli dovnitř, aby si Brice odložil věci, které s sebou táhl. Domovem se už lynula vůně připravovaného oběda. Vyzvala jsem Brice ať si nahoru skočí dát věci a převlékne se do něčeho lehkého. Brice souhlasil a zanedlouho ho přilákala vůně oběda.
Oba dva jsme s úsměvem usedli ke stolu a pustili se do připraveného vepřového.
Po obědě jsem sklidila špinavé talíře a utřela stůl.Brice se chvilku natáhl k televizi a pustil si sport. Musím uznat, že se těm chlapům divím. Venku je tak krásně a oni radši zalehnou k televizi, než by radši šli na letní procházku, dokud je hezky.
Uvelebila jsem se na menší křesílko nedaleko Brice, jelikož jsem byla zvědavá na věc, kterou mi chtěl sdělit.
Nedalo mi to a zeptala jsem se.
,,Brici?‘‘
,,Ano?‘‘
,,Co si mi to chtěl říct?‘‘
,, To teď neřeš, ještě na to není vhodná doba.‘‘
,, Vhodná doba? Vždycky je vhodná doba.‘‘
,,Ne není, aspoň na tohle ne. Nech se překvapit.‘‘
,, Dobře, jak myslíš.‘‘
Řekla jsem naštvaně, ale Brice to přešel s klidem a dál se zaobíral televizí.

Sebrala jsem se a odešla nahoru do ložnice. Rozhodla jsem se, že se půjdu ven chvíli opalovat dokud sluníčko příjemně hřeje. Zanedlouho totiž přijde podzim a to už si opalování moc neužiju. Vyhrabala jsem ze šatníku svoje jediné plavky a už jsem si to štrádovala ven. Brice mě zpozoroval a provokativně zakroutil hlavou.
Sport v televizi byl přeci zajímavější, než nějaká přítelkyně. Jen co přijel, už mě zas štve. Říkala jsem si, jestli jsem vůbec ráda, že tu je.
Nechtěla jsem nad takovými věci přemýšlet, tak jsem si rozložila venkovní lehátko a s chutí jsem vystavila svoje tělo slunci. Cítila jsem, jak se mi klíží oči a nevím, jak se to stalo, ale nachvilku jsem usla. Když jsem se probudila mohlo být tak kolem 5 hodiny. Měla jsem nutkání se s Bricem usmířit, proto jsem sebrala svých pět švestek a vešla do chladných místností bytu. Po příchodu mě však něco zarazilo. Televize byla vypnutá a Brice nikde.
,,Brici.‘‘
Zvolala jsem.
Ale nikdo se mi neozýval.
,,Brici, miláčku, kde jsi?‘‘
Zkoušela jsem štěstí po druhé. Opět žádná odezva.
Byla jsem překvapená, kam Brice zmizel, ale nemohla jsem nic dělat, proto jsem se došla nahoru do ložnice převléknout do všedního oblečení. Po té jsem sešla opět dolů do kuchyně pod záměrem dosypat granulky Chipsymu.
Jakmile jsem vstoupila do místnosti, upoutal můj zrak malý lísteček ležící na stolku.
Přiskočila jsme ke stolku a četla.
Stálo tam:

Jakmile jsem dočetla lísteček, byla jsem plná váhání, co asi Brice zařizuje. Týká se to snad toho, co mi chtěl říct? Z mých myšlenek mě vytrhl opět zvonící zvonek. Odložila jsem lísteček a kráčela otevřít dveře. Venku stál pošťák a v rukou držel balíček, adresovaný mně.
Vyřídila jsme s ním jisté formality a balíček jsem od něj převzala. Samou zvědavostí jsem vyběhla schody a rozbalila jej. Vzhlížela ke mně vetší krabice, proto jsem ji otevřela a v ní jsem nalezla krásné, sváteční šaty. Byl k nim přiložený opět malý lísteček.Samozřejmě od Brice. Brice mi v něm vzkazoval, že si tyto šaty mám vzít dnes večer na akci, kterou chystá. Přijede pro mě v 8 hodin večer.
Omrkla jsem čas a zjistila jsem, že už je 6 hodin. Proto jsem okamžitě začla jančit a připravovat se.

O 2 hodiny později.

Takhle jsem nakonec skončila s upravováním. No snad to neni tak hrozné, jak mi připadá.
Nemohla jsem se vynadívat, ne sebe, ale těch krásných šatů.

V plné kráse jsem pomalým krokem sešla schody. Brice nedočkavě čekal venku v autě.
Pozhasínala jsem světla a Chipsyho jsem na rozloučenou políbila na čumáček. Byl smutný, že ho tu necháváme, ale s milým hlasem jsem ho přesvědčila, že se mu zase vrátím. Po té se sebral a odešel do svého pelíšku. Usmála jsem se a vykročila ven, kde panovala stále teplá noc. Zamkla jsem dveře a po té nastoupila do auta k Bricovi.


To be continued

[tamuska]

krasne saty no nemam slov krasny dielik som zvedava co jej na tej veceri chce povedat a sak sa uvidiii

[Tatranka525]

jaaj velmi pekny dielik. skoda ze len bricovi nebolo vidno do tvrae. ale nabuduce snad bude. kazdopadne to bol super diel a neviem sa dockat dalsieho

[katush]

Super príbeh, krásny dielik
Požiada ju o ruku? :-O
Alebo jej oznámi niečo zlé?

[Antscha]

paci sa mi to pises zaujimavo a dobre sa mi po tebe cita ...a je to pekne take zo zivota a ja mam take rada napriklad aj knihy ma bavia take zo zivota

[Lincey]

opäť taký príjemný pohodový dielil, nič náročné pre čitateľa, čo mi padlo vhod. Som zvedavá čo sa bude diať na tej večeri, chýba mi tak nejaké napätie ...dúfam, že dielik prihodíš čoskoro. btw. hlavná hrdinka je fakt pekná

[Janika31]

Pááni děkuji všem za krásné komentíky, zahřejou u srdce kor když má člověk dnes narozeniny, ještě jednou díky.

katush:Nech se sama překvapit, co Danett čeká a nemine.

[faaster]

jééé skvelé ako običajne...akurát ten listok si mohla lepšie spraviť ale je to na jedničku